Header image  

 
 
    Úvod

Informační společnost

Pojem informační společnosti se poprvé objevil v Norově-Mincově zprávě francouzské vlády v roce 1975, která rozšířila tradiční chápání telekomunikací i na otázky národní technologické suverenity a vytyčila vládní iniciativy včetně "elektronického občanství" (obecně se považuje i za původce termínu "telematika").

Informační společnost je charakterizována podstatným využíváním digitálního zpracovávání, uchovávání a přenosu informací. Ze zpracování informací se stává významná ekonomická aktivita, která jednak prostupuje tradičními ekonomickými či společenskými aktivitami a jednak vytváří zcela nové příležitosti a činnosti, které podstatně ovlivňují charakter společnosti.

Technologickou základnou této proměny je využívání prvků moderních informačních technologií (IT) a digitálních komunikací. Tempo technologického pokroku v konstrukci počítačů je již několik desetiletí motorem doposud neomezeného růstu a neustálých inovací. Pokračující miniaturizace konstrukčních prvků počítačů způsobuje neustálý pokles ceny a zvyšování výkonu (tzv. Mooreův zákon stanoví každých 18 měsíců zdvojnásobení výkonu za stejnou cenu nebo ekvivalentně pokles ceny na polovinu při nezměněném výkonu). K podobnému efektu dochází u kapacity komunikačních spojů, která se rovněž zvyšuje exponenciálně s poločasem zhruba 8 měsíců.
Jednoduchý mikroprocesor se stává téměř všudypřítomnou součástkou prakticky se zanedbatelnou cenou (jednoduché čipy se používají na inteligentních kartách, hotelových klíčích, nálepkách na balících, které umožňují jejich sledování a automatickou navigaci při přepravě, nahrazují mechanické převody v letadlech či optimalizují provoz automobilových motorů, ať již klasických benzínových nebo hybridních atd.) a jen zanedbatelný zlomek vyrobených čipů je používán jako "počítače" v běžném chápání tohoto termínu.
Informace v digitalizovaném tvaru je univerzálně použitelná, duplikovatelná a transformovatelná. Unifikovaný technický základ jejího zpracování, digitální mikroprocesor, umožňuje kombinace a transformace digitálního informačního produktu v šíři, která by s jakýmkoli klasickým průmyslovým artefaktem byla nemyslitelná. Koncept "splývání" (konvergence) tradičně ostře odlišených sektorů ekonomiky či jejich produktů je umožněn právě touto společnou formou jejich reprezentace jako posloupností bitů (nul a jedniček). Informace, které byly dříve šířeny na papíře, filmu, rádiem, televizí, magnetofonovými páskami či videopáskami, mohou být v digitalizované podobě šířeny prostřednictvím jednoho druhu multimediálního komunikačního kanálu.
Informační a komunikační technologie umožnily vznik nové průmyslové revoluce s dopady, které mění způsob spolupráce ve společnosti, způsob života i hledání nových možností uplatnění lidského potenciálu ve výrobě, spotřebě, kultuře i využití volného času. Vyhledávání, zpracovávání, uchovávání i předávání informací se stává prakticky nezávislé na časových, prostorových či kvantitativních omezeních.

Budování informační společnosti se v různých podobách objevuje jako důležitá součást vládních programů všech rozvinutých zemí celého světa. Toto téma se stalo významným prvkem veřejné politiky zejména po setkání zemí G7 v únoru 1995, které úlohu budování "Globální informační společnosti" povýšilo na mezinárodní úkol prvořadé důležitosti.